bb 7.-12. 4. je celonárodní dovolená – všichni lezci jedou do Tanomah – zásadní doporučení, kterému nelze odolat. Proto v pátek (začátek víkendu) vyrážím – je to okolo 600km a tedy cesta na celý den. Jasné doporučení – držet se severní cesty – jižní je sice kratší ale špatná pro auto – moc strmé stoupání.. Proto se držím severní – na obrázku střední trasy. Většina trasy vede velmi kamenitou pouští..
Problém nastal až v Al Bahah, kde Google vymyslel dvě alternativy a já poslechl a sjel z hor.. S padající tmou jsem dojel 40km od cíle a zjistil, že cesta je zavřená – padá kamení.. Zase jsem se zeptal google na alternativu a ten ji předložil – 120km navíc. No problema, než jsem začal stoupat – serpentýny jako v Arcu – na 20km jsem nastoupal 2km za cca 30 minut. Vše na jedničku a plnej. Kdyby auto zahaprovalo, nechal jsem ho tam a šel s batohem pěšky. Cesta z5 nebyla. V půlce jsem zastavil a chladil. Ukázala se nádherná vlastnost místních lidí – první auto zastavilo a hned mi začal pomáhat. Když jsem se znovu rozjel jel za mnou až nahoru kdyby něco.
Do Tanomah jsem dojel pozdě v noci, našel camp a upadl do bezvědomí.. Ráno byl první pohled ze stanu nádhernej.
Už večer jsem se seznámil s partou s tereňáky a než odjeli tak jsem zkoumal jejich „set upy“ a tiše i nahlas záviděl.
Takhle chci jednou cestovat 
ta poslední fotka to je ono
Pak s klukama od tereňáků rychlý výpad na skalky nad kempem.
Když klucí odjeli, vydal jsem se na průzkum skal a údolí.. Nádhera..
Pak už standardně přišla mlha a déšť – jako každý den
